|
|
|
|
Ti, kdo si tento záložní zdroj nechali instalovat a též já, víme však své! U vysílačů MPX je malý problém v tom, že jsou napájeny jen šestičlánkem a rezerva od spuštění varovného signálu o vybití akumulátoru je velice malá a nejednomu z nás se již stalo, že vysílač začal "pípat" vybité baterky a pak do 30sekund úplně vypnul! Vysílač vypíná zhruba při 6,4V!! Jestliže to zkrátím, pak mohu konstatovat, že minimálně polovina z lidí, kterým jsem "záložák" instaloval, ho již opravdu využila! Proto si dovolím tvrdit, že je to užitečná věc!
Zde uvádím celý článek, který vyšel v RC Modely. Záložní zdroj pro vysílače napájené pomocí 6-ti článkového akumulátoru – úprava.
Také se vám to již jistě stalo. Létáte, létáte a najednou píp,píp… baterie se hlásí, že již nemá co ze sebe vydat. Je třeba neprodleně přistát… Pokud jsem míval vysílač, kde bylo použito pro napájení 8 článků, pak většinou vysílač signalizoval vybité baterie při poklesu napětí něco málo pod 9Voltů a tedy byla ještě dostatečná rezerva napětí, než vysílač asi při 6,5V úplně vypnul. Zde to trvalo většinou i více než 15minut. Jiná je ale situace u vysílačů, které jsou napájeny 6-ti článkem, jako je tomu u Multiplexů. Osobně vlastním EVO-9 a jsem s ním velice spokojen. Dokonce jsem si ho pořídil místo MC-24, což někdo nemůže pochopit. Já ale nelituji. Nedávno mě ale EVO-9 pěkně vyplašil. Naštěstí to bylo „na zemi“, když jsem testoval přijímače. Po nějaké době provozu začal vysílač signalizovat vybitou baterii, což bylo v pořádku, ale jaké bylo mé překvapení, když asi po 20sekundách napětí spadlo asi na 6,5V a vysílač se zcela vypnul! Měl jsem sice nastavené napětí pro signalizaci 6,85V, ale považoval jsem to za dostatečné a netušil jsem, že napětí baterie dokáže tak rychle spadnout na zmíněných 6,4V, které je kritické a vysílač úplně vypne! Dokázal jsem si představit, co by se asi stalo, kdybych byl s modelem tak alespoň ve 300metrech výšky a vysílač začal „pípat“. Tohle mě vyprovokovalo k okamžitému jednání. Nejjednodušší by asi bylo nastavit napětí pro signalizaci vybitých baterií na vyšší napětí, což by asi akutní problém řešilo, ale jako elektronik jsem hledal jiné, lepší řešení. Nabízelo se elegantní řešení nahradit původní NiMH baterii dvoučlánkem Li-Ion nebo Li-Pol. Pokud jsem ale chtěl zachovat velice zajímavou funkci měření dodaného (při nabíjení) a odebraného náboje (při provozu), která umožňuje dostatečně přesně odhadnout, jak dlouho ještě baterie vydrží v provozu a která se zatím snad vyskytuje pouze u vysílačů EVO, musel jsem zachovat originální původní baterii v provozu. Nezbývá tedy, než nějakou dvoučlánkovou Li-Ion baterii z důvodu velice malých rozměrů a hmotnosti použít – ale jen a pouze jako záložní! Jak ale vyřešit přepínání baterií v případě vybití hlavní baterie? Obrovskou výhodou Li-Ion baterie je její prakticky nulové samovybíjení, což jsem chtěl využít, protože pak vydrží nabitá bez dobíjení klidně celou sezónu!. Z tohoto důvodu jsem zamítl jakékoli elektronické automatické přepínače, protože ty vždy odebírají nějaký proud a to jsem nechtěl. Li-Ion baterie musí být skutečně naprosto oddělená a jen jako záložní! Řešením je tedy pouze použití klasického mechanického přepínače. Okamžitě mě ale napadlo, jak jsou přepínače nespolehlivé a že by v napájení vysílače neměly co dělat. Hledal jsem proto nějaké zapojení, kterým by šlo tento nespolehlivý mechanický prvek nějak obejít. Nakonec to úplně vyřešila Schottky dioda přemostěná paralelně přes přepínač, konkrétně přes kontakt přepínače, přes který teče proud z hlavního NiMH akumulátoru. Je to dle mne naprosto jednoduché a plně funkční řešení, které je navíc maximálně spolehlivé, protož i při případném přerušení kontaktu ve vypínači by bylo napájení plně zajištěno s malým úbytkem napětí necelých 0,2V danou přechodem Schottky diody, přes tuto diodu. Zároveň tato dioda zajistí, aby proud netekl v případě přepnutí přepínače na záložní Li-Ion zdroj, do hlavního akumulátoru, protože stále plně nabitý záložní akumulátor má vždy větší napětí, než hlavní (8,4V). Dále jsem ještě použil červenou LED diodu, která je připojena na stejné místo, jako Schottky dioda, ale obráceně. Tato dioda bude svítit, pokud přepneme na záložní zdroj, ale pouze tehdy, když bude hlavní akumulátor vybitý. Červená LED dioda totiž potřebuje k tomu, aby svítila napětí minimálně 1,6V a to je právě rozdíl mezi plně nabitým Li-Ion akumulátorem a vybitým hlavním NiMH akumulátorem. Přes tuto LED se navíc při popisovaném stavu bude trochu dobíjet hlavní akumulátor, a proto ani moc nepřijdeme o energii potřebnou ke svícení LED. Jak vidíte na schématu zapojení, je to triviálně jednoduché a naprosto funkční. (obr.1 – schéma zapojení) Tuto úpravu lze udělat na všech vysílačích se 6-ti článkovým napájením, ale u EVO je to prakticky připravené a nic není třeba vrtat, ani nějak mechanicky upravovat. Vlastní úprava spočívá pouze v přidání jednoho přepínače, záložního Li-Ion akumulátoru, jedné Schottky diody a případně LED diody (která je tam víceméně jen pro efekt). Jako Li-Ion akumulátor jsem použil dva články 600mAh, které jsem „spakoval“ a umístil na volné místo (které tam snad kvůli tomu je – tak tam akumulátor pasuje)(obr.2 – celkový pohled) nad deskou s plošnými spoji! Zabalil jsem ho do samolepící měkké pěnové pásky tlusté asi 4mm. Tím je tam vhodně utěsněný, aby se „nekvrdlal“. Přívod od hlavního akumulátoru jsem přerušil asi 2cm od akumulátoru (aby zbyl dostatečně dlouhý kablík s originálním konektorem, který se pak použije od přepínače ke konektoru na plošném spoji, kde byl původně hlavní akumulátor připojen) a nastavil kouskem dvoulinky, aby dosáhl k přepínači. Přímo na tento přepínač jsem připájel Schottky diodu a též kablík který vede k LED diodě. Vše se tedy obešlo bez nějakého plošného spoje a tedy úprava by neměla činit potíže i méně zkušenému modeláři. Na přepínač je též možno přes krátkou dvoulinku připojit nabíjecí konektor pro Li-Ion akumulátor, aby ho bylo možné v případě potřeby pohodlně nabít. Tato operace se bude ale provádět tak maximálně dvakrát za sezónu! Při provozu pak stačí v případě „zapípání“ vysílače v důsledku vybitých hlavních baterií přepnout na záložní a je po problému. Přepnutím na záložní baterie je možno kdykoliv zkontrolovat jejich stav (na displeji se ukáže jejich napětí). Pokud vysílač nemá displej, kde se ukazuje napětí, lze to též zjistit pomocí LED diody, která se rozsvítí pouze na chvíli po přepnutí na záložní baterii a jen, když je zároveň hlavní baterie vybitá, nebo se k tomuto stavu silně přibližuje. Pokud by někdo chtěl mít tuto úpravu na svém vysílači a necítí se na to, jsem ochotný vše udělat včetně dodání vhodné Li-Ion baterie, vypínače a všeho potřebného. Cena by neměla přesáhnout 900Kč. Bohužel musím připomenout, že takový zásah výrobce nepřipouští a že tedy zaniká záruka. Je na rozhodnutí každého, zda riziko zřícení modelu na předčasné vypnutí vysílače v důsledku rychlého poklesu napětí originálního, často již stárnoucího akumulátoru je menší, než ztráta, někdy již skoro došlé, záruky! Ostatně, výměnu akumulátoru za jiný neoriginální nedodaný přímo výrobcem, natož za Li-Ion, výrobce také nedoporučuje!! Pokud tedy tuto úpravu neuděláte a nechcete riskovat předčasné vypnutí vysílače, musíte nastavit signalizaci vybití akumulátoru na vyšší napětí (7 – 7,2V), což se zase projeví předčasným signalizováním vybití a kapacitu akumulátoru tím plně nevyužijete a stále jen vybíjíte a nabíjíte a tím dále zkracujete životnost akumulátoru. Tento problém často nevyřeší ani nový originální akumulátor.
obr.1
|
|
Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu
p.hlavka@esotop.cz.
|