ROZVODNÉ DESKY        (POWER MANAGER)

Úmyslně jsem tento, snad již dostatečně osvětlující článek nazval stejně, jako dva předešlé články od R.Černého. Má to ukázat jistou souvislost se zmíněnými články od R.Černého, s jeho internetovými stránkami rc-xxl.

Věřte mi, opravdu jsem se zařekl, že již nebudu na žádný takový článek zabývající se rozvodnými deskami reagovat. Když tyto články od R.Černého vyšly, pozorně jsem si je několikrát přečetl a ač je tam mnoho smysluplného, jsou tam i věci, které běžný modelář – neelektronik – koketující s myšlenkou udělat pro svého „obříka“, něco ku zvýšení spolehlivosti a bezpečnosti může - a většinou pochopí - naprosto špatně! Bohužel většinou to zmínění „električtí laici“ pochopí až tak zle (čehož jsem se, jak vidím, oprávněně obával), že ze svého obra udělají létající časovanou zbraň!!! A to je hlavní účel tohoto článku, abych všem – i neelektronikům – polopaticky vysvětlil několik možností, jak zvýšit spolehlivost a i bezpečnost svého éra a vyvrátil (uvedl na pravou míru) mnoho nejasností a někdy i zavádějících informací, které se ve zmíněných článcích a na internetových stránkách rc-xxl vyskytly.

K tomuto kroku mne donutily desítky dotazů právě od výborných modelářů (ale neelektroniků), kteří mne již delší dobu bombardují – jako výrobce inteligentní rozvodné desky Power Manageru – s dotazy směřující k problematice rozvodných desek. Opakují se stále stejné otázky, které většinou souvisí s nesprávným pochopením výkladu a v nesrovnalostech v článcích od R.Černého a na stránkách rc-xxl. Kontaktoval jsem i R.Černého, aby tyto nedostatky na svých stránkách odstranil, ale odbyl mi s tím, že na svém trvá a nic měnit nebude!

Též pokusy o osvětu na nejznámějším diskusním fóru Moje Hobby se setkali s nelibostí tento závažný vyskytnuvší se problém nějak konstruktivně objasnit, řešit a uvést nápravu. Škoda, že toto původně velice konstruktivní diskusní fórum nyní „okupují“ a kontrolují modeláři – nemodeláři, kteří (a není to zdaleka jen můj názor) si tam především léčí své nedoceněné ego  a něco, jako umožnit, nebo sami po mé výzvě vysvětlit problém zmiňovaného tématu, je pro ně pouze otravování prostředí na zmíněném diskusním fóru.

Nebudu – a na to chci důrazně upozornit – předpokládat (naopak od R.Černého a možná hrstky dalších, chtělo by se říci leteckých géniů), že bezproblémově uřídit model po vysazení poloviny kormidel, je naprosto běžná a mnohokrát ověřená věc, zvláště v případech, kdy je model nízko, což není při dnešním show stylu létání žádná výjimka a to vůbec nemluvím o případu, kdy některá kormidla zůstanou z nějakého důvodu nějak vychýlená!  Mnozí z vás mě jistě vídají na každé větší akci, kde se aktivně zúčastňuji s mnoha modely, mnohým neúnavně odpovídám na jejich dotazy a v neposlední řadě debatuji s mnoha zkušenými modeláři nejen o problematice rozvodných desek. I když jsme o možném řízení pomocí poloviny kormidel při vysazení jednoho přijímače s kolegy modeláři mnohokrát diskutovali, ve skutečnosti jsem se nikdy s nikým, kdo by bezproblémově a bez nějaké újmy přistál, nesetkal. Někdo občas namítl, že to již viděl, ale osobní zkušenost žádná a na opravdový test se logicky nikdo se svým obrem neodváží!! Co kdyby, že!

 Nejsem tedy jen teoretik a o elektronice také něco vím. Možná, že již více prakticky, než teoreticky, a proto spíše věřím na zkušenosti a praxi, třeba i převzatou od druhých zkušenějších modelářů, než na nějaké teorie.

Proto ještě jednou opakuji. Moje další úvahy vycházejí z předpokladu, že řízení letadla je při náhodném výpadku poloviny kormidel velice problematické a než si pilot uvědomí, co se vlastně děje (rušení, výpadek přijímače, porucha serva, chyba pilotáže atd.atd.) octne se většinou na zemi! Pokud je zde nějaká geniální výjimka, která se mnou a mnoha modeláři nesouhlasí a letadlo za zmíněných nepříznivých okolností dokáže alespoň nějak uřídit, aby nedošlo k jeho, nebo k jiné újmě ….. ať hodí kamenem!

Asi tedy bude nejlépe, když budu většinou reagovat na konkrétní tvrzení a nesrovnalosti z minulých článků od R.Černého

V prvním odstavci se R.Černý zmiňuje o teorii spolehlivosti zařízení a udává několik příkladů z průmyslové praxe, kde pracuje.  Sice si ihned v úvodu trochu protiřečí tím, že jednak uvádí, že je na obsluze, zda povolí další provoz zařízení v případě nějaké poruchy a v zápětí uvádí, že na to obsluha nemá mít vliv. Souhlasit musím ale s tím, že pokud má být zařízení spolehlivější, musí být minimálně jeho nejcitlivější systémy řazeny paralelně (vedle sebe). Opět ale existují výjimky, kdy i sériové řazení zvyšuje spolehlivost.(např. se řadí dvě diody do série v případě nebezpečí průrazu napětím jedné - kdy, když se prorazí vysokým napětím jedna z nich – tím se uvede do zkratu – pak druhá ještě může spolehlivě zajistit funkci. To jen ale na okraj a pro úplnost. V naší modelářské praxi se něco takového nevyskytuje, ale nejen R.Černý, ale i já jsem se kdysi profesionálně zabýval automatizací a několik výrobních linek jsem úspěšně automatizoval.

Pokud se ale budu ještě držet tohoto tématu  a vezmu-li k důkladné analýze další část zmiňovaného článku kde je doslova napsáno- a zde musím citovat, protože tohle je právě jedna z částí, která je nesrozumitelná a při špatném pochopení může natropit mnoho problémů!

 Doslovný text: Proto se soustředím na letovou část. Ta obsahuje zdroj, vypínač, přijímač a serva. Proto je nejjednodušší způsob jejich zdvojení. Tím dosáhnu zvýšení spolehlivosti o 100%. Jednodušeji a lépe to opravdu nejde. Každý zdroj napájí samostatný přijímač přes samostatné vypínače, serva kormidel jsou na modelu zapojena do kříže, navíc mohou být na každém kormidle dvě. Jeden přijímač je zapojen na levé křidélko a pravou výškovku a naopak. Na směrovce jsou dvě serva, každé zapojené do jiného přijímače, servo motoru není zálohováno, ale zapalování může mít svůj vypínač ovládaný z jiného přijímače, než servo plynu.

Přečtěte si, prosím, tuto část psanou kurzívou ještě jednou a podívejte se jak je to zapojené:

 obr.1

 Jak to většinou každý pochopí? Z popisu totiž jasně vyplývá, že oba stejné systémy obsahující přijímač, vypínač, baterii a serva jsou důkladně oddělené. Tak to většina čitatelů, kteří se pak na mne obraceli s mnoha dotazy pochopila. A pochopili to bohužel  správně, protože to tam tak stojí!

Zde ale nastává obrovský problém. Nemusíme ani brát v úvahu můj zásadní předpoklad o částečné, či úplné neřiditelnosti éra v případě poruchy jedné ze dvou použitých soustav, z čehož v těchto úvahách vždy vycházím, abychom pochopili, že takto ne!!! Jde totiž o to, že takto zapojené dvě soustavy, které jedna bez druhé nezajišťují plnohodnotné, ale pouze částečné řízení, se vlastně chovají jako sériově zapojené! Porouchá-li se totiž kterýkoliv prvek v kterékoliv soustavě, pak riskujeme velký průšvih. A pokud tu máme dvě takové soustavy, pak máme minimálně dvojnásobnou možnost poruchy (vím je to vícenásobná možnost, ale pro jednoduchost pouze dvojnásobná). I to je ale za snahu a dobrý úmysl, který jsme jako elektroničtí špatně informovaní laici měli, dost velký průšvih. Vlastně za dvojnásobný peníz vytvoříte soustavu s poloviční spolehlivostí! A to vše ještě nedotahuji ad absurdum, kdy někteří “specialisté“ (konkrétně se takový názor vyskytl na již zmiňovaném diskuzním fóru) uvádějí jako nejnespolehlivější prvek jakýkoliv do sériové cesty vřazený mikroprocesor např. v přijímači. Z tohoto hlediska by byl opravdu nejnespolehlivější přijímač PCM, který se bez nějakého toho procesoru neobejde a který se bezvýhradně na stránkách rc-xxl doporučuje!

Přitom všem musím dodat, že osobně nejsem odpůrce  dvou přijímačů. Mají skutečně svoje opodstatnění a nechá se tím mnoho zachránit, ale mělo by to být minimálně řešeno jinak. Stačila by alespoň maličkost. Když budeme předpokládat, že máme stejný počet článků a stejnou kapacitu obou baterií a vzorně se o ně staráme a máme je vždy stejně a plně nabité (všimněte si ale těch podmínek), pak by jistě nebyl problém zapojit antiparalelně dvě diody za vypínači mezi napájecí + vodiče k oběma přijímačům takto:

 obr.2

Toto zapojení vypadá jako nesmyslné – dalo by se říci, že by se oba vodiče daly za spínači spojit bez diod a pracovalo by to stejně. Odborníci ale ví, že to úplně pravda není. Účelem tohoto zapojení byla až paranoidní snaha úplně vyřadit cokoli, co by bylo v sérii navíc!

 V tom okamžiku by byla spolehlivost celé soustavy o mnoho větší, protože při poruše kterékoliv baterie, nebo vypínače by tekl proud přes konkrétní diodu do obou přijímačů a všech serv a na funkci celé soustavy by to nemělo zásadní vliv. Proč to nebylo navrženo takto - když pominu alternativu s diodami od každé baterie,

 obr.3

která by byla za jistých okolností lepší (při málo pravděpodobném zkratu jedné z baterií), ale byl by tam zase jeden prvek v sérii navíc - mi opět zůstává záhadou.

A nyní další část textu od R.Černého:

 Co získám v případě Power Boxu, nebo podobné rozvodné desky? Především konektory řazené do série mezi přijímačem, boxem a servy. Mám možnost připojení dvou zdrojů, obvykle přes Schottky diody, v lepším případě přes jakousi rozhodovací logiku, ale opět pouze do jednoho přijímače. Dále nám box poskytuje „zesilovač servoimpulsů“. Přitom přijímač obsahuje běžný dekodér, který má obvykle logický zisk 10, takže připojit na jeho výstup několik serv není přece problém. Každý slušný přijímač také obsahuje vlastní stabilizátor napětí, obvykle 3,3 nebo 3,5V, takže předstabilizace na 5V se poněkud míjí účinkem. Jako další výhoda se udává, že napájení pro serva je odbočeno a přes přijímač tak neteče velký proud. To má jistě své opodstatnění, ale dotazem přímo v servisu u výrobce (v Německu) jsme s kolegou byli ujištěni, že napájecí sběrnice u konektorů běžně zvládá proud 15A( konkrétně Robbe). Při použití dvou přijímačů se snižuje u každého počet připojených serv na polovinu. Nesmím zapomenout na oddělení přijímače od serv, aby v případě poruchy serva za letu nebyl poškozen přijímač. Schválně najděte v okolí modeláře, kterému se tento případ přihodil. Také takového neznáte?

Ale znám!!! Asi to není normální ale zrovna, když  nyní píšu tento článek  mi volá jeden modelář a mimo jiné mi sděluje, že spadl se svým érem a že má podezření na servo, které patrně způsobilo zkrat obvodu BEC soudě podle spáleného servozesilovače v servu! Konkrétně u Power Manageru je tento problém (zkrat serva) řešen sice triviálně, ale dostatečně, proudovou pojistkou ve formě zúženého plošného spoje v napájení  každého serva. V případě zkratu se toto zúžené místo přepálí a zkratované servo se odpojí. Ostatní serva ale normálně zůstávají v činnosti!

            Ale pěkně popořadě. V případě použití nějaké rozvodné desky získám i mnohonásobné paralelní napájení přijímače(ů) (a to až osminásobné v případě zapojení všech  kanálů Power Manageru) a ne (jako v případě podle stránek XXL), jen jedno, případně zdvojené napájení přijímače(ů). Navíc v sérii je tedy pouze signálový vodič (oranžový(bílý) vodič v třížilovém kabelu) s dvěma konektory, který je zapojen mezi přijímač a rozvodnou desku. Porovnáme-li obě popisované soustavy ( dle stránek XXL a nebo s použitím Power Manageru) pak jen tato signálová propojka je navíc v sérii oproti zapojení podle stránek XXL. Pokud by tedy došlo k poruše na tomto kontaktu, vysadil by pouze jeden kanál.

            A nyní k největšímu bludu, který se ve zmíněných článcích a na XXL objevil. V citaci je červeně znázorněna věta, která tam nemá co dělat a značně dezorientuje čtenáře a zájemce o rozvodné desky! Není nejmenší důvod, proč by nebylo možné zapojit na rozvodnou desku dva, nebo i více přijímačů. Proč R.Černý uvedl, že je možné zapojit jen jeden přijímač je mi opět záhadou. S rozvodnou deskou jsou naopak přijímače napájeny vícenásobně a i v případě poruchy, nebo vybití jednoho z akumulátorů zůstává funkce obou přijímačů bezproblémová a ne - jako dle popisu na XXL – vypadne jeden přijímač a polovina serv!

 obr.4

            Ani tzv.“zesilovač servoimpulsů“ neobsahuje (konkrétně Power Manager) bezúčelově. Pokud je totiž celá soustava napájena pětičlánkem, pak jde na serva větší napájecí napětí, než je napětí ovládacích servoimpulsů vystupujících z přijímače. Servozesilovače jednak tyto impulsy z přijímače (které mají napětí kolem 4V a méně) zesílí na úroveň napájecího napětí z pětičlánkové baterie a jednak je zesílí i proudově, aby (v případě dlouhých přívodů k servům) měly – a teď to napíši i pro neznalé elektroniky – co největší sílu odolávat různým okolním vlivům a tím jsou udržovány v nezkresleném stavu! Tuhle funkci bohužel  relativně „měkký“ výstup z přijímače jen těžko zajistí.

            Rozvodná deska (někdy se jí též říká akumulátorová výhybka) se osazuje především proto, aby odlehčila přijímači v proudu, který by přes přijímač procházel od baterie k servům. To byl původní účel rozvodné desky. Vše ostatní jaksi rozšiřuje její užitné vlastnosti. U obřích modelů s velkým množstvím silných  serv je to opravdu nezbytné. Je proto až neuvěřitelné tvrzení, že sběrnice v přijímači vydrží až 15A a proto není důvod k panice a klidně proud můžeme pustit přes přijímač!! O samotné sběrnici snad není pochyb, ale nějak se tu opomnělo, že proud musíme nejdříve přes nějaký kontakt na tu sběrnici dostat. A tam je právě ten problém! Jistě tušíte, kam směřuji. Proud (až 15A) se přivádí přes jeden pin malého servokonektoru. Ano, někdy, pokud je volný kanál, se přívod zdvojuje. Doporučuji všem, aby se na ten kontakt servokonektoru – na kterém „visí“ celý osud vašeho éra, pořádně podívali. Zde je problém, a ne ve sběrnici, jak opět mylně uvádí R.Černý! U Power Manageru je přívod od baterií řešen přes zelený šestipinový konektor MPX obecně uznávaný jako jeden z nejlepších k tomuto účelu. Je proto možné tyto robustní zlacené konektory ještě ztrojnásobit, čehož je samozřejmě využito.

            Dále je v článku na XXL pochybováno o spolehlivosti a o vibračních zkouškách různých rozvodných desek. Nevím jak ostatní zařízení, ale Power Manager byl testován celou sezonu přímo v praxi v letadlech s benzínovými motory. A ty, jak jistě víte, nahradí dobrý vibrátor. Testy po stránce mechanické dopadly na výbornou a to ještě nebyl osazen v robustní hliníkové krabičce, která myslím bezkonkurenčně zvýšila jeho spolehlivost. Důkazem může být tvrdý pád letadla osazeného Power Managerem (opravdu ten pád nezpůsobil Power Manager), kdy z éra zbyl funkční a nepoškozený snad jen zmiňovaný Power Manager.

            Vibrační testy nemám možnost udělat, ale pokud někdo tuto možnost má, rád poskytnu výrobek k těmto účelům. Též by mě zajímalo, jak by dopadl upevněný na jednom vibrátoru společně s nejdražším (a tedy dle mnohých s nejlepším?!?) přijímačem PCM, který doporučuje na svých stránkách R.Černý. Nevím ale, jak by vibrace na vibrační stolici přežilo několik krystalů a keramických filtrů v přijímači PCM oproti bezkrystalovému provedení Power Manageru.

            Pokud někdo dočetl až sem a nad uvedenou problematikou se logicky zamyslí, pak musí konstatovat, že rozvodné desky zvyšují spolehlivost i bezpečnost a ne že jsou jaksi navíc. Tak třeba na největším setkání obřích modelů v La Ferte ve Francii (kde jsem se minulý rok zúčastnil) vás bez nějaké rozvodné desky nepustí na start!! Nevím, jak ostatní zařízení, ale jako výrobce Power Manageru mohu s čistým svědomím říci, že toto zařízení vás donutí mít oba akumulátory v pořádku, nabité a připojené (jinak neodstartujete) a tedy vás ochrání před nemilým překvapením předčasně vybitého akumulátoru – což se stalo v jednom případě osudným i R.Černému – autorovi stránek XXL.

            Máte stále ještě pocit, že u vás rozvodné desky vyvolávají falešný pocit jistoty?

 Shrnutí a závěr:

Nevím, čím to je (nejsem zdaleka tolik zaujatý proti dvěma přijímačům, jako R.Černý na stránkách rc-xxl proti Power Manageru), ale nenašel jsem jedinou výhodu v zapojení podle obr.1 (což je dle rc-xxl) v porovnání dle obr.4 (což je s Power Managerem).

Tento článek měl uvést na pravou míru nepřesnosti, které se vyskytly v článcích od R.Černého a na jeho internetových stránkách rc-xxl.

Především musím sdělit všem zájemcům o rozvodnou desku, že je na ni možné připojit i více přijímačů a to s určitou výhodou oproti zapojení dle stránek rc-xxl.

Zrovna tak je možné použít dokonce dva přijímače a na každý z nich připojit jeden POWER MANAGER a použít buď dva accu, nebo dokonce ke každému POWER MANAGERU připojit dvě sady baterií (celkem tedy čtyři), jak to měl řešené jeden z účastníků loňského setkání v La Ferte, který měl model o váze téměř 200kg!

                                                                                              P.Hlávka       p.hlavka@esotop.cz

Zprávu elektronické pošty s dotazy nebo komentářem k tomuto webovému serveru zašlete na adresu p.hlavka@esotop.cz.
Naposledy změněno: 26. 08. 2008